Recenze hry: The Getaway

The Getaway je hrou, která ve své době rozčeřila poklidnou hladinu na videoherním trhu. Hráčům byl snad poprvé předložen napínavý příběh zpracovaný do téměř filmové podoby. Hra zaznamenala velký úspěch a za 2 roky se dočkala i svého pokračování s podnázvem Black Monday. Ačkoliv The Getaway v dnešní době grafikou již asi nikoho neoslní, stále má nám hráčům hodně co nabídnout.

V první části hry se ujmete Marka Hammonda, bývalého gangstera, který za svou minulostí udělal velkou tlustou čáru a rozhodl se žít spořádaným životem. Jeho přesvědčení ale bere za své v okamžiku, kdy je jeho žena Susanne zastřelena a syn unesen gangem Charlieho Jolsona. V tu chvíli dostává Mark jasné ultimátum. Pokud chce svého syna ještě někdy vidět, nezbývá mu než oprášit své dovednosti a vyřídit pro Charlieho několik špinavých kšeftů. A když ani potom nezíská svého syna zpět, začne jít po krku samotnému mafiánskému bosovi.

The Getaway je freeroamingovou hrou, která má ale ke klasické městské akci typu GTA hodně daleko. Hra je zasazena do prostředí realisticky zpracovaného Londýna a namísto svobody dělat si co chcete, vsází vše na příběh. Tady vás nečekají žádné vedlejší mise, minihry nebo možnost plnit úkoly v pořadí v jakém se vám zamane a mezi tím se jen tak poflakovat po městě. Místo toho je vám naservírovaný zcela lineární příběh, v podobě na sebe navazujících úkolů. Dalo by se vlastně říct, že se jedná o střílečku, v níž se mezi jednotlivými přestřelkami přemisťujete autem. To může po nějaké chvíli vyvolat pocit stereotypu, na druhou stranu jsou jednotlivé části hry dobře vyváženy, hra se tak může plně soustředit na příběh a nepůsobí nijak roztříštěným dojmem.

Jak již bylo řečeno na začátku, The Getaway je vlastně jakousi „filmovou hrou“. Uvěřitelný příběh z londýnského podsvětí je zpracován do posledního detailu. Od propracovaných charakterů připomínajících postavy z filmů jako je Kmotr, přes několikaminutová videa plná dialogů až po syrové násilí a necenzurovanou nahotu. Filmový dojem ze hry podtrhuje i to, že se na obrazovce neobjevují žádné rušivé elementy, jako jsou ukazatele munice, zdraví, rychlosti jízdy nebo mapy. Ukazatel zdraví je nahrazen krvavými stopami na oblečení hlavního hrdiny, v případě větších zranění se projeví i na zhoršeném manuálním zaměřování a pohybu. Při jízdě automobilem vás místo mapy navádějí blikající směrovky. Z toho ovšem vyplývají i některé stinné stránky. Směrovky vás často zavedou do slepých nebo jednosměrných ulic, a pokud byste se sami chtěli dostat na nějaké konkrétní místo, jste bez mapy ztraceni.

Londýn je totiž obrovské město a je velmi těžké se v něm zorientovat. Krom toho je také poněkud strohý. Nečekejte tu žádné skokánky, temné uličky nebo zákoutí, která by se dala prozkoumávat. Londýn je zcela neinteraktivní a v průběhu hry se nijak nemění. Samozřejmostí je tu i jízda po levé straně. Na silnicích se setkáte s typickými anglickými taxíky, červenými dvoupatrovými autobusy a celou škálou skutečných automobilových značek. Doprovod vám často bude dělat všudypřítomná policie nebo členové místních gangů. Při projíždění městem narazíte na veškeré objekty pro Londýn tolik typické jako jsou Big Ben, Tower Bridge, Buckinghamský palác, Hyde Park atd. Bohužel si je budete moci prohlédnout jen ze silnice, protože nikam jinam se ani nedostanete. Hlavní hrdina totiž neumí skákat a není schopen přelézt sebemenší překážku.

Co se ovládání týče, automatické míření není dokonalé a zasloužilo by si doladit, obzvlášť pokud jde o přepínání mezi jednotlivými cíli. Trochu zamrzí i absence ovládání kamery pravou analogovou páčkou a nemožnost nastavení vertikální osy u manuálního míření. Jedná se však jen o maličkosti, na které si brzo zvyknete.

Naopak velmi povedený je systém krytí za překážkami, který tvoří podstatnou část hry. Stisknutím křížku se přitisknete ke zdi nebo přikrčíte za nízkým předmětem. Poté se můžete buď vychýlením levého analogu vyklonit a zamířit na nepřátele, anebo střílet ukrytí za objektem, takříkajíc naslepo. Krom toho můžete brát i rukojmí a využít jich jako lidského štítu.

Příjemným překvapením je i to, že ve chvíli, kdy dohrajete hlavní příběh za Marka Hammonda hra ani zdaleka nekončí. Čeká vás dalších 12 misí, v nichž se ujmete role policisty Franka Cartera. Jeho cesta se s tou Hammondovou častokrát zkříží, a příběh tak může být vyprávěn ze zcela jiného úhlu pohledu. Zatímco v jedné misi coby Mark Hammond podpálíte restauraci a vyvoláte nepokoje v čínské čtvrti, jako Frank Carter budete muset celou situaci uklidnit a výtržníky zpacifikovat.

A jaký je výsledný verdikt? The Getaway je kvalitní hrou, která bohužel zaniká v obrovské konkurenci městských akcí. Na rozdíl od jiných klonů se ale nesnaží tupě opisovat principy GTA a jde si svou vlastní cestou. Pokud patříte mezi milovníky klasických gangsterek, dejte jí šanci a uvidíte, že nebudete litovat.