Recenze hry: Jagged Alliance 2

Jagged Alliance 2 je dnes už starší válečná tahová strategie, která herním konceptem navazuje na tradici klasických strategií ze série X-Com nebo chcete-li UFO (myslím tím původní sérii, nikoliv mnohem novější realtimová dílka z produkce společnosti Altar).

Hra nás zavádí do fiktivního jihoamerického státečku Arulco, který je po vojenském převratu pod vládou teroru. Jste velitelem zatím neexistující jednotky a máte pár desítek tisíc dolarů, abyste najali žoldáky, kteří vám pomohou dostat samozvanou diktátorku Deidrannu pryč ze země.

K dispozici budete mít na výběr asi 60 žoldáků a ehm… žoldaček, které si můžete najmout do svých služeb. Jsou tu specialisté na výbušniny, mechanici, polní lékaři, špičkoví střelci a třeba také ti, co vlastně nic moc neumějí, ale zato jsou opravdu levní, a mohou dobře posloužit jako nosiči vybavení. Najmout si je můžete ze specializovaných agentur, některé potkáte, jiné osvobodíte, pár jich také zrekrutujete z domácího odboje a svou hlavní postavu si vytvoříte na základě originálně dělaného dotazníku.

Co zásadně rozlišuje sérii Jagged Aliance od podobných herních kousků a třeba i od zmiňované série X-Com je fakt, že se zde podařilo vdechnout postavám život. Nejsou to jen nějací anonymní a zapomenutelní vojáci. Každý z nich má 6 základních vlastností podobných těm v RPG hrách, které určují zda je zručný, silný, rychlý, má tuhý kořínek, rychle se učí nebo dokáže velet ostatním. Dále má schopnosti, které říkají, jak střílí, zda umí pracovat s výbušninami, obvázat zraněného a opravit si zbraň či vybavení. To celé je zastřešeno úrovní nebo-li levelem postavy, která má vliv na jakoukoliv činnost vojáka. Když už jsme nakousli ty RPG prvky, tak i zde funguje vylepšování statistik, takže budete-li hodně střílet, zlepšíte se v tom, pokud budete nosit těžkou zátěž, zvýší se vám po určité době síla. Většina z postav má navíc do vínku dány ještě 2 speciální bonusové vlastnosti, například permanentní kamufláž, schopnost střílet z pistolí oběma rukama zároveň, páčení zámků atd. Přiznám se, že mne osobně tvorba postav a volba, koho vzít s sebou do party, nesmírně baví. Mám rád hry, které nabízí takovéto možnosti a hodně mne mrzí, že dnešní trend je to celé velmi zjednodušovat. Pokud jste tedy na tom podobně jako já, tak po čtyřech hodinách strávených pečlivým výběrem vhodných kandidátů do vaší jednotky můžete začít s vlastní hrou. J

Vaše jednotka přistane v poměrně lehce chráněném sektoru a narazí na první protivníky. Většina „staromilců“ zatlačí v oku slzu a okamžitě si vzpomene na taktické boje v X-Comu, případně s přivřením obou očí Falloutu. Dokud protivníka nevidíte, pohybují se vaše postavy realtimově, jakmile zahlédnete nepřítele nebo on zahlédne vás, přepne se hra do tahového režimu. V tu chvíli má každá postava určitý počet akčních bodů (daných vlastní rychlostí, únavou, případným zraněním či těžkým nákladem), který může využít na pohyb, různé typy střelby (stejně jako ve Falloutu můžete mířit na různé části těla) a další činnosti. Podobně jako v X-Comu si můžete nechat nějaké akční body do tahu protivníka a zkusit využít možnosti takzvaných interruptů, tedy přerušení tahu nepřítele, pokud vám vběhne některý protivník do rány. Souboje jsou zde oproti oběma zmiňovaným hrám zpracovány s větším důrazem na taktiku. Mnohem více využijete vzájemného krytí nebo možnosti dostat nepřítele do křížové palby, můžete použít kouřové clony či vyčouzení nepřítele z úkrytu a další taktické fígle.

Jakmile bitva skončí nastává taková řekněme logistická fáze. Posbíráte vybavení, co po nepřátelích zbylo na bojišti a trošku si tak vylepšíte svou vlastní výbavu. Zpočátku budete odkázáni jen na věci, které seberete po padlých nepřátelích. V pozdější fázi vám přibude možnost nakupovat u obchodníka nebo si výbavu nechat posílat letecky. Zbraní a celkově vybavení je velké množství, což je fajn.

Líbí se mi smysl pro detail, který autoři prokázali. Chlapík na letišti vás okrádá o zasílané vybavení, někteří z vašich žoldáků se vzájemně nesnášejí a je problém je udržet spolu v jednotce, další z nich vás sem tam neposlechnou a střílí podle svého uvážení. Jsou tu vtipné animace, ve kterých pravidelně sledujete, jak malinko přihlouplý velitel jednotek diktátorky dostává „kapky“ za jeho neúspěchy vůči vám. Fajn a pro strategii docela neobvyklé je řada postranních úkolů, které hru dále posouvají směrem k RPG.

Grafické zpracování hry je už trochu vousaté a v dnešní době asi jediná opravdová slabina. 2D grafika a rozlišení 640*480 je teď už malinko out of date. Hodnocení grafiky v tabulce je vztaženo k dnešnímu datu, v roce 1999 bylo velice dobré! Zvukově však na tom hra je velmi dobře i dnes. Každá z herních postav je namluvena jiným hlasem, každá z postav má své vlastní hlášky, které korespondují s její náturou. Gratuluji autorům za to, že se jim podařilo vymyslet tolik variací hlášek na stejné situace, aniž by to znělo divně nebo vykonstruovaně. Zvuky zbraní jsou v pohodě, hudba je docela fajn. Pod Windows XP hra funguje naprosto bez problémů.

Celkově je JA2 stále na absolutní špičce v rámci této kategorie her. Patří mezi mých pět nejoblíbenějších her všech dob a maximálně ji doporučuji každému, koho zajímá v prvé řadě hratelnost. Je to prostě K L A S I K A a před pěti lety bych tomu dal hodnocení 95%.

Na závěr jedna taková zajímavost. Pamatujete si jména herních postav? Ano, Lara Croft, Sam Fisher, Solid Snake,… Kate Archer,…… Jaromír Jágr (hmm, no dobře, toho sem nepleťme).  Zeptejte se někoho, kdo hrál Jagged Alliance 2, zda si vzpomene na jména svých vojáků, co měl v týmu. Vsadím se, že jich alespoň 7 bude vědět i po několika letech. O něčem to svědčí. Znáte jinou takovou hru?