Recenze hry: GhostHunter

GhostHunter je hororová akční adventura, ve které se ocitnete v kůži začínajícího policisty jménem Lazarus Jones. Namísto toho, abyste se za vydatného pojídání koblih seznámili se svým rajonem se ale připravte na ostrou akci hned od začátku. Už úvodní intro vás zavede, spolu s vaší parťačkou Annou Steel, do budovy opuštěné školy, kde došlo ke smrti několika studentů a záhadnému zmizení profesora Petera Richmonda. A tak jak to někdy bývá, věci se poněkud zkomplikují, takže když se Lazarus dostane do temného sklepení školy, nechtěně vypustí uvězněné duše. V zápětí jeden  z nich unese Annu, další duch vstoupí do něj samotného a začnou se dít děsivé věci.

Na první pohled působí Lazarus jako prostoduchý zelenáč, který je schopen tak maximálně docela trefných sarkastických poznámek, rozhodně to není žádný po zuby vyzbrojený Rambo. Jeho průpovídky jsou velmi zábavné, takže jestli jste v hodinách angličtiny dávali pozor, je to jenom vaše plus. A pokud ne, ani tak nemusí být vše ztraceno. Hra je totiž plně nadabována hned do několika jazyků včetně němčiny, španělštiny a francouzštiny.

Vaším prvořadým cílem bude samozřejmě chytání duchů. Princip je opravdu jednoduchý. Ducha nejdříve oslabíte střelbou ze speciální zbraně poháněné spektrální energií. Jakmile se vám to podaří, stačí jediným stisknutím tlačítka vymrštit speciální granát, který ducha nasaje a uvězní uvnitř. Jakmile je duch uvězněn, granát se vám jako bumerang vrátí a vy můžete pokračovat dál.

Za ztvárnění nepřátel si autoři zaslouží velkou pochvalu. Kromě obyčejných duchů se setkáte např. s obrovskými zombiemi, psychopaty vyzbrojenými motorovou pilou, neviditelnými poltergeisty nebo duchy malých holčiček vtělených do plyšových hraček. Stránkou samou o sobě jsou pak bossové a souboje s nimi. Mezi neoriginálnější patří např. robot sestrojený z vraků sešrotovaných aut, či částečně strávená postava muže, mlátící vás několikametrovým krokodýlem.

K eliminaci nepřátel budete mít celkem 7 střelných zbraní. Spíše než na kvanta víceméně podobných zbraní autoři vsadili na malý počet zbraní, které se svým užitím výrazně liší. Kromě 9 mm pistole a základní pušky pro boj s duchy budete mít k dispozici i brokovnici, sniperku nebo granátomet.

Ač je hra prezentována jako survival horor, nečekejte žádné potoky krve. Spíše než na brutální scény hra vsází na propracovanou, mrazivě strašidelnou atmosféru, v níž hrají prim především zvuky. Ať už se jedná o dětský pláč z temného pokoje, varhany znějící jakoby z nedělní bohoslužby, nebo zvuk motorové pily někde za vašimi zády. Kreatury samotné jsou zpracovány sice originálně a vizuálně opravdu efektně, ale husí kůže vám při pohledu na většinu z nich patrně nenaběhne.

Jak už jsem se zmínil, grafika a vizuální efekty jsou opravdu působivé. Duchové i hlavní hrdina jsou zpracováni do těch nejmenších podrobností. Když k tomu přidáme působivé prostředí a takové lahůdky, jako je prolínání snu s realitou, kdy se střídavě mění celé vaše okolí, vstupování a vystupování z obrazů nebo hru světel a stínů, věřte, že vždy bude na co se dívat.

Kromě vašich reflexů a mušky prověří hra ale i vaše mozkové závity. Na určitých místech budete muset dokonce vypustit ducha (do slova a do písmene). Jedná se samozřejmě o Astral, (duch dívky který do vás na začátku hry vstoupil) která vám pomůže dostat se přes překážky, na které byste sami nestačili. S postupem ve hře budete chytáním duchů odemykat pro Astral nové schopnosti jako třeba procházení zdmi, zhmotnění se, pohybování předměty silou vůle apod. Ačkoli vás takovéto vypouštění ducha čeká poměrně často, jen zřídkakdy se vám stane, že byste vypustili duši. Hra je docela jednoduchá a kromě některých obtížnějších soubojů s bossy, vás mohou potrápit spíše některé logické hádanky.

Na cestě za záchranou vaší parťačky projdete hned několika různorodými lokacemi. Navštívíte mlhou zahalený venkov pomalu se potápějící do bažin, válečnou loď, již stále velí její bezhlavý kapitán, věznici na ostrově připomínající Alcatraz, rozestavěnou budovu školy, nebo centrum pro zkoumání duchů.

Snad jedinou podstatnou věcí, kterou pak lze hře vytknout je opravdu velmi slabý závěr. Po bezpočtu velkolepých soubojů, které hráč svede, se namísto finálního zúčtování dostaví jen něco, co působí nemastně, neslaně a kazí celkový dojem ze hry. Celé to vypadá, jakoby z vývojářů vyprchala veškerá invence a nápady, a tak narychlo „upekli“ nějaký konec, jen aby stihli datum vydání.

Až na tuto vadu na kráse se ale jedná o hru, kterou mohu doporučit s klidným svědomím všem, které už nebaví jen bezhlavé střílení, ale jde jim i o nápaditý příběh plný tajuplné atmosféry.