Recenze hry: Gears of War

Planeta Sera. Jedna z těch, které se lidstvo pokusilo kolonizovat a terraformovat. Zpočátku se zdálo, že jde všechno hladce. Na povrchu vyrostla nádherná města se stavbami s patrnými vlivy klasicismu a gotiky. Lidstvo se ale neradovalo dlouho. Krvežíznivá rasa, zvaná Locust, vystoupila zpod povrchu země, kde dlouho obývala rozsáhlé nezmapované tunely. Začala válka, které neměla v lidských dějinách obdoby. Lidé byli Locusty znovu a znovu poráženi v bitvách, které měli své hrdiny i své zrádce. Nakonec se zoufalí lidé rozhodli použít zbraň, která zničila spousty krásných staveb i celá města. Odpor Locustů byl ovšem příliš silný a tak se rozhodnutí tuto zbraň použít nakonec obrátilo proti lidem. Začal poslední zoufalý boj za udržení planety v rukou lidí.

Jeden ze zrádců, jehož motiv ani okolnosti jeho zrady se ovšem za celou hru nedozvíte, je zhruba dvousetkilový zjizvený golem jménem Marcus Fenix. Na tomto místě je třeba poznamenat, že celé Gears of War jsou šílená óda na testosteron, nikdo z hrdinů neváží méně než dva metráky, každý má biceps jako průměrný člověk pas a společná slovní zásoba celého týmu by stačila sotva na popsání deníčku formátu A5. Jedné stránky deníčku formátu A5.  Neberte ale tyhle macho týpky smrtelně vážně. Přeci jen jde o nadsázku.

Gears of War jsou PC předělávka hitu z X360. Autoři z firmy Epic (mimoto i tvůrci famózní série Unreal Tournament) si jednou řekli, že vyrábějí samé adrenalinové rychlovky a rozhodli se lehce přiklonit k taktice. Ne, neutíkejte, o žádné hardcore orgie stylu Rainbow Six nejde. Gears of War je v zásadě klasická akce z pohledu třetí osoby s možností přepnutí do pohledu první osoby. Můžete se (v zásadě spíš musíte, jinak nevylezete ani z první místnosti) ale krýt za rozličné překážky, ať už se jedná o kamenné kvádry, futra dveří, sloupy, vraky aut a podobné serepetičky, kterých je na každém rohu hromada. Protože jste během akce málokdy sami, tak není nic jednoduššího, než počkat, až parťáci potlačí střelbou nepřítele a z boku jej opatrně z krytu odpravit. Z krytu můžete vyskakovat parakotoulem nebo rychle skočit do krytu jiného. Nepřátelé mají docela výdrž, takže boje jsou adrenalinová taktická záležitost. U krytí je ale zakopán pes v tom, že stejnou klávesou běháte a skáčete do krytu. Polovina mých restartů od posledního checkpointu byla z důvodu, že se Marcus kryl, když měl běžet, nebo běžel, když se měl krýt. Drobný problém také spočívá v tom, že přes překážky se nedá skákat přímo za běhu, ale nejdříve se za nimi musíte krýt, což někdy také přivodí rychlou smrt.

Zbraně jsou poměrně nápadité, krom obligátních granátů, pistolí, brokovnic, útočných pušek, sniperek a raketometů budete určitě vděční za občasné stacionární kulomety (od kterých musíte nejprve odstranit ostrahu), útočnou pušku kombinovanou s motorovou pilou (chvilku trvá, než ji nahodíte a oponenti vás také umějí naporcovat), tekbow střílející výbušné šípy a v neposlední řadě Hammer of Dawn. Jedná se v podstatě o zaměřovač laseru orbitální stanice, takže pokud chvíli zaměřujete oponenta, tak jej orbitální laser usmaží. Hammer of Dawn ovšem nejde používat neustále, záleží na viditelnosti. Vaši spolubojovníci rozhodně nejsou k zahození, bez nich byste spoustu situací řešili jen stěží. Jsou poměrně dost chytří a když některý z nich padne, tak jej můžete přiběhnutím a akční klávesou znovu uschopnit. Když ovšem padnete vy, jedete znovu od posledního checkpointu. Na hodnotu zdraví se tu opět nehraje. Pokud to schytáte, zčervená obrazovka a v jejím středu se objeví krvavý symbol Gears. Pokud vás v této chvíli zasáhnou, jdete k zemi, když si dáte chvilku pozor, jede se nanovo.

Oponenti jsou jednak řádový emzáci, kteří umějí lézt z děr v zemích, (ty se dají chytře zavřít granátem a také počet vyhřeznuvších nestvůr je naštěstí konečný), druhak méně řadoví emzáci (nepříjemní netopýři, vybuchující kreaturky) a v neposlední řadě také bossové. Souboje s bossy jsou velice nápadité, už první s bossem jménem Berzerker mi vyrazil dech. Tunový kolos vás pronásleduje z místnosti do místnosti a vy ho musíte vylákat ven a usmažit pomocí Hammer of Dawn. On na své pouti ničí sloupy, dveře i samotné zdi. Nádhera. Ostatní bossové nejsou o nic méně povedení, na chuť jsem nepřišel jenom poslednímu. Ten totiž disponuje šílenou výdrží, neprůstřelným živým štítem (je třeba na něm nechat vybuchnout granát nebo šíp, aby chvilku nefungoval) a těžkým kulometem, který z vás nadělá fašírku za jednu vteřinu. Vy nesmíte do stínu, sic vás zabijí netopýři a musíte z krytu do krytu, u čeho vás zase často zabije haprující kombinace běh-kryt. Na nejjednodušší obtížnost jsem jej zabil čtyřikrát z pěti pokusů, na střední ani jednou ze čtyřiceti pokusů.

Další výborný nápad je spojený se speciální schopností netopýrů, kteří vás zabijí při pohybu ve stínu. V jednom aktu, který je velice tmavý musíte rozstřelovat vybuchující barely, aby ozářili okolí a vy jste se dostali dál. Na jiném místě budete řídit obrněné auto a střílet v duchu filmu Blade kanónem, který emituje ultrafialové paprsky. Na jiných místech se kryjete za autem a můžete ho tlačit před sebou. Při přebíjení je počkat a přebití proběhne klasicky za konstantní dobu nebo je možné trefit speciální moment, kdy nabijete rychleji a zbraň má chvíli vyšší účinnost. Když správný moment netrefíte, zbraň se naopak na chvíli zasekne a Marcus začne otráveně lomcovat závěrem se slovy: “Oh, come on“. Jinde neviděných nápadů je v Gears of War více než dost.  

Majitelé X360 nám mají co závidět, neboť mezi původní čtvrtý a pátý (finální) akt, přibylo několik na sebe navazujících kapitol. Ty jsou velice kvalitní, jen dle mého názoru autoři neodhadli počty nepřátel. Nepřátelé jsou už v původní hře dost tuzí a když je jich v jedné místnosti deset a víc a některý na vás naběhne, tak ho zaručeně nestihnete ustřílet. Tady právě nejčastěji vypluje na povrch přehnaná odolnost některých jedinců.

Co se týče vizuální stránky, tak celá hra běží na pravděpodobně nejlepším enginu současnosti a tím je Unreal 3 Engine. A podle toho také hra vypadá. Jak si tolik nepotrpím na grafiku, tak v Gears of War mi nejen kvalita, ale také vizuální styl naprosto vyrazil dech. Na některých místech si užijete parádního mixu gotiky a sci-fi, na jiných budete obdivovat krásu zamračené oblohy nebo rozvaliny staveb. Grafika je jedním slovem úžasná. Vizuální stránka hry se podílí valnou měrou na temné, naprosto vynikající atmosféře, přestože je někdy toho temna možná lehce nadmíru. Hudba výborně dokresluje momentální dění, zklamali mě ale zvuky zbraní, které jsou na můj vkus dost nevýrazné a pouťové.

Gears of War jsou svébytnou nápaditou akcí se solidní délkou, škoda jen několika výše zmíněných chybiček. Jedná se ale o natolik zajímavý titul, že by jej žádný fanoušek akčních her neměl minout.