Recenze hry: Fahrenheit

Fahrenheit (v USA vyšel pod názvem Indigo Prophecy) je adventura, která kombinuje klasické adventurní prvky s akčním přístupem a lehce boří hranici mezi žánry. Tato detektivka s příchutí nadpřirozených jevů spatřila světlo světa na konci roku 2005, aby se pokusila vnést do celého žánru svěží vítr a opravdový filmový zážitek.

Na začátku sledujeme Lucase Kayna, jednoho ze tří hlavních hrdinů našeho příběhu, jak v transu zavraždí na záchodkách restaurace nahodilého návštěvníka. Naprosto zmatený se probere klečíc nad krvácející mrtvolou a… je v rukou hráče. Můžete nechat Lucase odklidit mrtvolu, vytřít zem, vzít vražedný nástroj, smýt ze sebe krev a vykráčet z restaurace. Můžete také udělat jen polovinu věcí, můžete začít přesvědčovat policistu o své nevinně, můžete jít „v klidu“ dojíst svou večeři nebo prostě jen utečete.

Hned úvod dá vědět, že tohle není adventura pro děti. Samotné téma vraždy ústřední postavy hry, jeho morální dilema a navíc později jedna velmi decentní sexuální scéna (která byla mimochodem v US verzi vystřižena) dávají tušit, kde se tady budeme pohybovat. Celý způsob „pohyblivé kamery“, který snímá jednotlivé scény, dělení obrazu klidně do 3 oken a sledování událostí zároveň z různých pohledů hodně připomíná nějaký americký krimi seriál. Autorům se velmi nadstandardně podařilo hlavním postavám vdechnout život, takže nejsou jen nějaké ploché figurky, ale každý má své vlastní problémy a zázemí.

Jak už jsem naznačil, postavy, které budeme ovládat, tu máme hned tři. Tím lehce vyčuhujícím z této trojice je dle očekávání právě Lucas Kayne, který se snaží zjistit, co se vlastně stalo a do čeho se to namočil. Další dvojici tvoří sympatická vyšetřovatelka Carla Valenti a její parťák Tyler Miles, kteří naopak mají celý případ na starosti a kolem Lucase začnou velmi brzy stahovat smyčku. Pohled na události z obou stran je velmi zajímavý a pro hru poměrně netradiční. S Lucasem stopy zakrýváte a s detektivy se je naopak snažíte odkrýt. Cokoliv se stane, má vliv na další děj a hra jde dál (s výjimkou zatčení, připadně smrti Lucase), ať jste něco pokazili či nikoliv s tím, že vaše jednotlivé akce mají vliv na další dění. Tohle zní asi trochu nadneseně, protože úplnou volnost samozřejmě nemáte, ale pocit z toho takový mít rozhodně budete. Hodně nadstandardní je 6 různých zakončení hry.

Adventurní část hry je zpracována poměrně netradičně. Dialogy nemají klasickou volbu otázek a odpovědí, ale dávají hráči několik možností jakým směrem se vydat. Zda lhát, či mluvit pravdu, na jaké téma zavítat a podobně. Celé je to zpracované tak, aby byl hráč nucen vybírat v podstatě velmi impulzivně, protože čas k výběru dialogů je velmi omezený jen na to, co se vám v tu chvíli šustne hlavou. Klasické používání předmětů a logické hádanky jsou poměrně přímočaré a asi se vám nestane, že byste někde zakysli. Jak nemám rád triviální hry, tady mi to naprosto nevadilo. Hra má většinou vynikající atmosféru, dialogy jsou skvělé a příběh vás nenechá vydechnout. Naprosto brilantní mi přišly momenty, kdy jste třeba v bytě, kam se blíží policie a vy musíte, než dorazí, najít nějakou stopu a ještě stačit uprchnout. V jedné obrazovce ovládáte svou postavu, ve druhé vidíte, jak se policie blíží a blíží… Ve hře je také řada míst, kde hráč musí rychle vyřešit morální dilema a buď nechat hrdinu riskovat kůži za cenu dobrého skutku nebo raději jít na jistotu, ale zachovat se nečestně, což je opět na adventuru docela originální prvek.

Už jsem se zmínil, že zde najdeme také celou řadu akčních a poloakčních vložek. V principu se jedná o vymačkávání tlačítek a komb v určitém sledu, kdy se hráč nesmí splést nebo může chybovat jen velmi málo (konzoloví hráči znají podobný přístup třeba z některých pasáží série God of War). Některé z nich mi přišly velmi dobré a naprosto přirozeně zapadající, kupříkladu klaustrofobické části, basket s kolegou na dvorku, Tylerův taneček s přítelkyní či trénink v kickboxu. Co mi zas tak bezva nepřišlo byla podivná snová vložka s přerostlými blechami a podle mne až příliš dlouhá pasáž s bortícím se bytem Lucase. Ostatní byly víceméně v pohodě, přestože se akční pasáže s přibývající stopáží hry začaly vyskytovat na můj vkus příliš často. Docela mne bavily, ale klasické vyšetřování mi přišlo o míle zajímavější.

Grafická složka hry je na dnešní poměry stále dost slušná. Textury by si ale semtam zasloužily trochu vyšší rozlišení, což je patrně daň za to, že hra vznikala zároveň i pro Playstation 2. Kamera (která se dá navíc přenastavovat), prvotřídně rozpohybované postavy a atmosféra to ale plně vyvažují, takže ve výsledku spokojenost.

Namluvení je skvělé, herci si opravdu vyhráli a úroveň dabingu je po celou hru výborná. Zajímavostí mimochodem je, že Carlu namluvila stejná herečka jako Kate Archer z populární dvoudílné Syberie. Soundtrack je navýsost kvalitní, krom několika původních skladeb zazní ve hře pár opravdu povedených kousků od rockových Theory of Dead Man (u závěrečných titulků třeba má oblíbená Santa Monica) a pár velmi dobře vybraných skladeb z let 70. až 80.

V souhrnu se tedy jedná o velmi originální dílko, které si také odneslo celosvětově řadu ocenění. Já bych vytknul v podstatě jen k závěru přílišný odklon od klasického adventuření a v poslední čtvrtině hry už lehce přemystický děj. Mám pocit, že pokud by se hra držela o trochu více při zemi a nevylétla příliš směrem k Aktům X, bylo by to jen ku prospěchu věci. Na druhé straně jsem se bavil opravdu výborně a autorům se skláním nad řadou novinek, které do hry úspěšně zakomponovali. Za zmínku stojí i zajímavé bonusy, které se vám otevřou po dohrátí hry v podobě artworků, soundtracku a bonusových animací v čele s bezva stripteasem. Autoři aktuálně dokončují obdobně zpracovaný Heavy Rain, který bude s nejvyšší pravděpodobností docela pecka.